homearchiv

Červen 2012

Práce na ruce.

4. června 2012 v 20:45 | Kůstka. |  rok 2012 (3 roky)
Dneska mi miminko udělalo strašně moc velkou radost!
Přijela jsem za ním na Mirkov a šla jsem si pro něj do výběhu. Už byl krásně mezi ostatními koňmi, docela ho vzali. Pokousaný sice je, to je pravda, ale není to žádná tragédie, mohlo by to být i horší. Vytasila jsem čištění a celého jsem ho vyčistila od bahna, vybrala jsem mu kopýtka (malé tankery) od písku a kamínků a šla jsem se s ním projít. Ukázala jsem mu okolí. Byl hodnej, jediná věc, ke který jsme si museli kvůli strachu čmuchnout, byl obráběcí stroj stojící vedle panelové cesty vedoucí do areálu farmy. Šla jsem s ním jenom na ohlávce, ale vazák měl s řetízkem, je s ním ovladatelnéjší.

Na fotce je Orido s uzdečkou a sedlem, připravenej vyrazit na plac. Fotka je stará shruba týden. :)


Tam se mě ujala moje nová milá cvičitelka, Orida si 'půjčila' a zkoušela s ním chůzi, zastavení a couvání. Chvíli šla, koník měl hlavu u jejího ramene (nebo šel úplně až za ní), jednoduchým povelem "Hoo" zastavila koně a pak ho povelem "Jdi back" ustoupila o několik kroků zpět. Asi napotřetí už tenhle jednoduchej 'povel' udělal skoro automaticky. Vzali jsme valacha na jízdárnu, kde jsme ve cvičení pokračovali. Zkoušeli jsme takové věci jako chození na kruhu, ustupování, slalom mezi kužely nebo třeba doladění klusu. Taky jsme ho mordovali tím, že jsme ho plácali po zádech, dávali mu na záda igelit, kužel, házeli jsme přes něj vazák.. prostě potřebujeme, aby se otupil a takovýhle věci mu nevadili, jinak by to byl kámen úrazu. Hlavně mu nesmím dávat nic zadarmo a musím dělat velký rozdíl mezi 'ano, to je správně' a 'ne, to je špatně!'.

Dohodla jsem se s trenérkou Verčou, že dokud nebude umět základní povely ze země a dokud nebude respektovat majitele a maličko se neotrká, rozhodně s ním nebudeme jezdit na žádné vyjížďky, maximálně tak na jízdárně. Myslím, že to tak bude lepší. Protože kdyby se někde splašil, tak by mě chytali až v Povrlech. Dohodli jsme se také na tom, že s Oridem budu pracovat povětšinou já, Verča bude akorát asistovat a pomáhat mi, kdyby něco. Prostě bude jen jako dozor a malá pomoc, zbytek budu muset s Oroušem zvládnout sama.

Každopádně mi dneska udělal velkou radost, krásně poslouchal. Jen mě maličko štve, že se tolik všeho leká a ze všeho je vyplašenej. Ale to se dopiluje. Jak jsem říkala, nic mu nedám zadarmo.. Koukám, že ani on mně. Jsem na něj moc pyšná!

Takže jako půl roku a NIC..?!

2. června 2012 v 21:10 | Kůstka. |  rok 2012 (3 roky)
Upřímně? Mám absolutně po náladě.
Dneska jsem si jela do bývalé stáje odjezdit enduranční kobylu, udělali jsme si výlet na "Erbenku" a všechno bylo naprosto v pohodě. Kobyla šlapala jak jsem chtěla, prostě nádhera.
To jsem ale ještě netušila, že tuhle skvělou náladu si naprosto zkazím, když pojedu za Oridem..

Přijela jsem tam s mámou a kamarádkou, nikde nikdo, tak že ho vezmeme alespoň na lonž, aby si vyzkoušel novou jízdárnu. Nasedlala jsem si ho, nauzdila a s lonžkou přicvaknutou na udidlo kráčel na jízdárnu po kamarádčině boku. Ona, že teda bude jenom krok a klus, aby si zvykl na jízdárnu. No to jsem ještě nečekala, že ten kůň pomalu ani nepůjde na kruhu. Moje milá trnérka, která půl roku dostávala 5000,- (měsíčně!) za obsedání, se projevila vážně jako spolehlivá, protože toho koně nebyla schopná naučit na lonži.
Po chvíli "mučení" jsem se rozhodla, že si na něj teda aspoň na chvíli sednu. Vzala jsem si helmu a vestu a kamarádka, že mě na něj vyhodí. Tak mě vyhodila, já jsem se zapřela do sedla.. no to jste nežrali, co ten kůň začal vyvádět. Začal běhat po celé jízdárně. Ale kdyby běhat, on co krok, to kozel. Takže proskákal pomocí kozlů celou jízdárnu, lonžku samozřejmě vláčel za sebou.. no, docela terno.


Ve chvíli, kdy začal takhle zlobit, jsem byla pokakaná až za ušima i já. Nejdřív se nám tam začal stavět na zadní, potom předkama proti nám, celou jízdárnu skákal do vzduchu.. i přihlížející raději ustoupili o několik metrů dál.
Koníček se pak uklidil a po odsedlání a oduždění za mnou zase běhal jako cvičený pejsek. Tak jsem se s ním šla projít a chvíli jsem si s ním na jízdárně hrála. Ze země je neuvěřitelně šikovnej a strašně moc učenlivej. Ale když ten koníček NEVÍ, co po něm chcete, asi těžko to udělá.

Jenže když ta rádoby trenérka na něj půl roku kašlala, neměla čas a nenaučila ho nic jinýho, než zvyknutí si na sedlo, na lonži akorát tak krok (a to ještě stěží) a při nasedání jenom lehce do sedla a opět pouze v kroku, to je docela brutální. Nejlepší na tom všem je, že mi tvrdila, že koníček je obsednutej a na lonži umí. Chá, to bylo vidět. Mám na tu zrzku neuvěřitelný nervy, fakt mě to zklamalo, že jsem jí věřila a svěřila jsem jí do péče svýho koně, aby ho něco naučila, a ona k tomu má takovejhle přístup. Ten kůň za to nemůže, že to dělal, on prostě nevěděl, co se po něm chce.. ale to mu měla vysvětlit ta trnérka.

Ach, jak jsem ráda, že jsme na Mirkově. Tam by to vážně nemělo budoucnost. Je štěstí, že se Orido dá ještě propracovat, aby z něj byl jednou dobrej kůň, ale kdyby stál ještě přes prázdniny, tak už by to bylo v řiti. Já se modlím, aby se s ním začalo pracovat normálně. Ten kůň se bude muset prakticky všechno učit odznova. Ono je fakt krásný, že před čtyřma měsícema s ním třeba jednou naklusala, jenže od tý doby na něj kašle a ten kůň to prostě zapomene. Jak jsem řekla už na začátku, bude se muset učit na lonži, s jedcem.. bude to makačka, ale už jenom kvůli němu to prostě musíme zvládnout a pořádně ho vypiplat.

Jsem šíleně smutná a naštvaná, protože tohle jsem fakt nečekala.. dost mě to, zrovna od ní, mrzí.

Zabydlování v novém domově.

1. června 2012 v 14:00 | Kůstka. |  rok 2012 (3 roky)
Orido se včera převezl do svého nového domova, kterým se stala dva kilometry vzdálená stáj v Mirkově. Zatím s ním ve výběhu je jen osm dalších koní. Musel to pro něj být skok, ze sedmdesáti pěti na osm.
Zabydluje se vcelku dobře, vběhl do výběhu a hned se předváděl. Klusal po celém výběhu s ocasem nahoru a snažil se všechny koně upozornit na svou přítomnost. Byl k nepřehlédnutí, obřík.
Samozřejmě, jeden z valachů, který si hraje na vůdce stáda, se okamžitě angažoval a Oridovi ukázal, kdo že je v tomhle stádě pánem.


Uvidím, jak se bude dál zabydlovat, jsem přesvědčená, že to bude v pohodě. S Oridem bych chtěla na Mirkově začít pracovat během příštího týdne. Nejlepší by bylo, aby něco dělal už třeba zítra nebo v neděli, jenže to se chci věnovat svým koním z jiné stáje (nejsou moji vlasntí, to je jen Orído) a nechat ho zvykat si na stádečko.
Zatím vůbec nevím, co si od toho mám slibovat, ale očekávání jsou velká a co se týče Orida, mám dost vysoké nároky. Doufejme, že tahle stáj bude schopna je splnit a že tam Orido i já budeme spokojení.
Snad se Orido zlepší. Musí se zajezdit. Obsednutý je, to ano, ale zaježďování, to bude něco. Ale co, jsou mu tři roky, to je tak akorátní čas. On je takovej flegmatik, miláček, je moc hodnej. Ono to je taky možná tím, že je to valach, ale to nevadí, prostě je to mimínek :)

Mirkov.. zatím staveniště, ale do prázdnin bude pro Orida připravenej box, do zimy stojí hala a dokončuje se velikánská jízdárna. Budu věřit, že se to stihne co nejdřív, protože zatím to je nic moc. Tak snad..