homearchiv

Dream becomes real.

22. srpna 2012 v 22:19 | Kůstka. |  rok 2012 (3 roky)
Tak jsem dneska z Mirkova zase přijela spokojená a nadšená! Dítě mi dělá radost, protože ty jeho pokroky jsou neuvěřitelný.

Dneska jsem opět začala tím, že jsem mladýho vypucovala. On nebývá špinavej, právě naopak - vždycky je jeden z nejčistších koní na louce. Nejhůř zadělaný má vždycky ty jeho obrovský kopýtka (tankery). Dneska to byl ale docela extrém, chvíli jsem měla špatnej pocit, že to ani nevydloubám. Ale jsem nejšikovnější, podařilo se.
Oridek si pomalu ale jistě zvykl, že kdykoli má 'trénink', pokaždé mu dávám do tlamičky studený udidlo. Může bejt rád, že mu do huby necpu kovový jednou lomený udidlo, ale má komfort v podobě dvakrát lomeného jablečného udidla. Maminčin mazánek, to se nezapře. Jsem ale ráda, že udidlo přijímá víc než dobře. Nejsem natolik trpělivá, abych se ještě, s prominutím, srala s tím, že se kůň nechce nechat nauzdit. Díky bohu za něj. Přes uzdečku mu samozřejmě dávám ohlávku, aby mohl na place pracovat ze země na vazáku. Šlo by to sice i bez ohlávky, ale s tou ohlávkou je to lepší (a bezpečnější). No, když už jsme teda nauždění, tak přichází obrovská hrozba - sedlání. Nová černá poduška (která nám mimochodem strašně moc slušánkuje), beránek a nakonec velice oblíbené sedlo. To zvládáme už vcelku dobře. Vlastně líp, než dobře. Už nám to nevadí. Pak samozřejmě podbřišník, protáhnout martingalem, dotáhnout.. a koník je připravenej, můžeme vyrazit na plac.

"Ach kůň. Pohleďte - šlechetnost bez domýšlivosti, přátelství bez závisti, krása bez marnosti. Ochotný sluha, a přesto nikdy otrok."

Na place přišel největší strašák, jakej podle Orida vůbec může bejt. Přišla řada seznámit ho s tušírkou (ano, Ahmed už dle jeho názoru není to nejhorší, co na něj může vybafnout). On je totiž strašně tupej. Ne, že by byl hloupej, to ne. Právě mě někdy až děsí, jak moc je rafinovanej a chytrej. Ale potřebuje dostat ťafku, aby vůbec začal vnímat. Nebiju ho, to chraň bůh, ale jedna výchovná ještě nikdy nikoho nezabila. Stejně to pomalu ani necejtí. Ale abych se vrátila tam, kde jsem začala. Vytasila jsem tušírku, že mu přejedu po plecích, krku, zádech.. nezdařilo se. Orido opět provedl svou akci a proběhl se po jízdárně. Mám pocit, že už to začíná dělat schválně. Štve mě s tím. Prostě si to potřebuje urovnat v hlavě, když má nějakej problém. Srovná se a pak je celej zbytek tréninku v klidu. Vím, že si to prostě potřebuje ujasnit ve škebli rybničný, ale vážně mě to začíná pěkně štvát. Vlastně už se ani nesnažím o jakejkoli pokus zabránit tomu, protože stejně odběhne a já akorát skončím se spálenejma rukama. No mám to za potřebí? Ne. Tak si to tedy vyřídil, vrátil se (techniku Pápáláláazaszpátky ovládáme vynikajícně) a mohli jsme začít pracovat. Ještě jsem mu o dírku dotáhla sedlo, aby to měl tak, jako když jde jezdit. Na to už je zvyklej. Když přijde na věc, neexistuje většího flegmatika, než je náš Oridoslav. Nechá si líbit prakticky všechno, ale když se mu něco hodně nelíbí, dá to znát.

Tušírka je v našem případě pro výcvik nezbytná součást, jelikož jsem zjistila, že pokoušet se o něco bez ní, prakticky nemá cenu, jelikož není viditelný výsledek. Tím, že Orido ze začátku párkrát tou tušírkou dostal na prdel, později mu stačilo, že tušírku viděl a hned měl větší respekt. A tak to má být. Je možné, že názory některých z vás se neshodují s tím mým, ale zkuste si s Oridem překroky bez tušírky, pak si to povíme. Ale abych neodbíhala - zkoušeli jsme věci z minula. Chození tak, abych byla u jeho předních nohou, ale aby mě nepředcházel, to už zvládáme skvěle (samozřejmě s pomocí tušírky, kterou stačí jenom 'ukázat'). Zastavování tak, aby jeho nohy nepředešly ty moje, to už umí vynikajícně. Couvání sice musíme ještě dopilovat, ale nejhorší to není, naopak, je to lepší než minule. Překroky jsme zkoušeli poprvé, ale šlo to. Je co pilovat, ale napoprvé to nebylo špatný.

Když jsem ho takhle mučila už hezkou chvilku, tak jsem se odhodlala nasednout. Nemůžu si odpustit napsat sem poznámku, kterou pronesl jeden přísedící občan "Se tváříš jako sebevrah." Když jsem mu řekla "To proto, že jsem.", tak čuměl jako péro z gauče. Vysvětlení "Jdu jezdit." a ukázání na Orida mu stačilo. Vzala jsem si nezbytně nutné věci - helmu a vestu - a šla jsem sebevědomě k mladýmu. Nejdřív jsem si zase hrála se třmenama, bouchala do sedla, prostě jsem dělala takový ty strašně tichý věci, který jsou mimochodem moc fajn. Když už byl v klidu, tak jsem zase začala s tím svým pérováním a plácáním po zadeli. Pohoda. Ale říkala jsem si, že bych ho měla učit u z pravé strany. Nikdy nevíš, co se může stát a budeš potřebovat nasednout zprava. Když to koník neumí, tak nastává problém. Abych řekla pravdu, netvářil se moc nadšeně, když jsem se snažila dát nohu do pravého třmenu. Asi za minutu a půl už ale byl v klidu a stál, takže jsem si pohopikala i na pravé straně. Chudák pak byl zas úplně zmatenej, když jsem zase nalejzala z druhý strany. Pro velký úspěch jsem ještě zopákla poskakování v pravém třmenu a konečně jsem nalezla zleva. Bylo na něm vidět, že mě moc dobře vnímal. Než ho W. (která mi opět pomáhala za asistování naší milé K.) rozešla, tak jsem ho stiskla na bocích. Absolutně nevěděl, o co go, ale po chvíli už si to začal spojovat s tím, že se má rozejít. Abych řekla pravdu, jeho až příliš energickej krok mi dělal trochu starost, ale samozřejmě jsem statečná, takže strach přebilo štěstí, jelikož a protože byl prostě skvělej. Další věc, kterou jsme zkoušeli ze sedla, bylo couvání s pomocí otěží. Ze země ho W. couvala jako obvykle a já jsem navíc přidala couvací pobídku otěžema. Nedokáže se soustředit na dvě věci zároveň. Prostě nedokáže.

"Nikdo nedokáže učit jezdectví lépe než kůň."

Opět jsme ho takhle chvíli mučili a pak jsem teda řekla, že slezu dolů a nechám ho. Tak jsem si vyhodila pravou nohu ze třmenu, do levého jsem se opřela a přehazovala jsem pravou nohu tak, abych se dotýkala jeho zadku. Nohu jsem si položila plnou vahou, hýbala jsem s ní, byl v pohodě. Ale než jsem seskočila, tak se něčeho lekl a odskočil. Minule jsem takhle skončila s odřenou rukou, dneska naštěstí bez 'zranění'. Tak jsem si na něj sedla znovu, chvíli jsem seděla, a slezla jsem znovu. Tentokrát naprosto bez jakýchkoli obtíží. Prostě paráda, pašák. Něco se mu ale nelíbilo na vytahování třmenu a začal chodit. Tak jsem ten třmen sunula nahoru, dolu, nahoru, dolu a pořád dokola, dokud se nesklidnil. Zjistil, že to je zbytečný plácání energií, protože stejně ten třmen prostě vytáhnu. On si totiž všechno musí v tý kebuli nejdřív srovnat. S jeho dlouhým vedením to někdy trvá dýl, ale to už jsem si zvykla.

Takže abych to shrnula. Od minulého tréninku, který byl v neděli, si Orido srovnal ve škebli co potřeboval a dnes předvedl naprosto suverénní výkon. Zlepšuje se, viditelně. Ani nevíte, jakou z něj mám obrovskou radost. Neuvěřitelnou. Jsem pyšná matka. Myslím, že my dva ještě všem haterům vytřem zrak!


Prostě a jasně, po dnešním výkonu si naprosto zasloužil odměnu v podobě jablek a suchého pečiva, moštárnička moje malá. A jo, jsem hrozná. Měla bych začít konečně pořizovat nováý fotky a ne sem pořád cpát rok starý. Zlá Kačena, moc zlá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maya Maya | Web | 23. srpna 2012 v 9:02 | Reagovat

Je moc šikovnej :) A to ostatní se určitě brzo naučí :))

Na té fotce je fakt krásnej :))

2 mielle mielle | Web | 23. srpna 2012 v 9:56 | Reagovat

Držím palce i dál, určitě je moc šikovnej a dřív nebo později to dovedete k dokonalosti :)
Jinak, já focení miluju (a neskromně říkám, že umím dobře fotit :D), takže nechápu, jak někdo může mít koně a nemít nové fotky :D Ale na druhou stranu, pokud není čas, nálada a kůň nepostojí, tak by mě to taky přestalo bavit. :)

3 Christush Christush | Web | 23. srpna 2012 v 11:19 | Reagovat

Můžu se zeptat, z které části republiky pocházíš? :D Přijde mi, že způsob, jakým píšeš je hodně blízký tomu, jak se u nás běžně mluví .. :D Je super, jaké dělá pokroky. Naprosto rozumím tomu, jakou máš radost. Když si vzpomenu v jaké euforii jsem byla pokaždé, když se mi podařilo udělat z Diega opět víc koně než výserku... :D Když je tak šikovnej, tak za ty čtyři roky hezky do Ria a reprezentovat! :D

4 Nikís Nikís | Web | 23. srpna 2012 v 11:48 | Reagovat

ty brďo,takové pokroky sou hodně fajn :) já začínám s Neroškem pracovat uplně odznovu,protože ho malé holky uplně zkazily...skoro vůbec neposlouchá a chodí si kam se mu zlíbí..takže jsme na tom nějak stejně a navíc kouše,když na něj někdo nasedá..tak přeju moc štěstí,bude z vás krásná dvojice..:)

5 mielle mielle | Web | 23. srpna 2012 v 12:05 | Reagovat

Odp: Jojo, Tacata mám taky ráda :)
Aha, tak to jo, já zrcadlovku nemám, a asi ani nikdy mít nebudu, protože je to pro nás strašně drahý, ale spokojím se se svým starým křápem.. :D

6 Nikís Nikís | Web | 23. srpna 2012 v 12:36 | Reagovat

máš u mě cenu za tipovačku :)

7 mielle mielle | Web | 23. srpna 2012 v 13:04 | Reagovat

Přesně tak, kolikrát si ten text musím napsat na taháček, abych si ho vůbec zapamatovala... Tacata! :D
Tak tedy, hodně štěstí, ať foťák dostaneš, já si mohu nechat jen zdát, ale kdo ví, třeba jednou... :D

8 Mon Ný* Mon Ný* | E-mail | Web | 23. srpna 2012 v 13:11 | Reagovat

Pěkná fotka.Určitě se to všechno naučí :)

9 Bojča || Affs Bojča || Affs | Web | 23. srpna 2012 v 14:44 | Reagovat

Ahoj. Jsi u me prihlasena v soutezi My horse and me a abych mohla zacit 1. kolo, potrebuju fotku se kterou budes soutezit... Maximalni rozmer na sirku 420 pixelu. Fotku posilej do 27.8. na email Ashlleey@email.cz
S pozdravem Bojča :-)

10 Bojča || Affs Bojča || Affs | Web | 23. srpna 2012 v 19:23 | Reagovat

Jako vzdy. Uzasne napsany. Utvych clanku se vzdycky pobavim :) A jak se nedokaze soustredit na 2 veci zaroven, tak co cekas... ? :D Je to prece chlap :D

11 Anett Anett | Web | 23. srpna 2012 v 19:58 | Reagovat

Je moc dobře, že s ním takhle pracuješ už od "mladého" věku. Jste moc šikovní a určitě děláte veliké pokroky :) Časem si zvykne i na věci, které mu zatím dělají menší problém a věřím, že z vás bude super dvojka! :) Fotka je náhodou krásná :P

12 Bojča || Affs Bojča || Affs | Web | 23. srpna 2012 v 20:47 | Reagovat

To je taky možnost :D

13 Claire Claire | Web | 24. srpna 2012 v 11:50 | Reagovat

Jstéé moc šikovní,skvěle,že sním už od "mala" pracuješ :)) kolik Oridovi je ??
Fotka se povedla ! :)

14 Peťula Peťula | Web | 24. srpna 2012 v 13:14 | Reagovat

páni, Orido je nádherný! :))

15 Peťula Peťula | Web | 24. srpna 2012 v 13:18 | Reagovat

já už jsem toho koně viděla! :DD na jednom blogu! http://jezdici.blog.cz/ nebyl to dříve tvůj bývalý blog? ještě předtím jsi měla jeden a tam jsme byli affs, ale teď už mám jinej blog... asi si na mě nevzpomínáš :DD (býv. blog petunie-mezernik.blog.cz) :DD

16 barča ! SB barča ! SB | Web | 24. srpna 2012 v 13:18 | Reagovat

děkuju ! doufám že taky budeš přidávat články :))) máš facebook? ))

17 life-pferde life-pferde | Web | 24. srpna 2012 v 16:55 | Reagovat

Přeju ať se ten tvůj šikula naučí i to ostatní :)

Určitě měl z "hostiny" Radost :DDD

18 Sárka, Fredy Sárka, Fredy | Web | 24. srpna 2012 v 18:54 | Reagovat

To je šikulka :)

Spřátelíš? :)

19 Monča Monča | Web | 25. srpna 2012 v 23:39 | Reagovat

To je super, jste šikovní, oba dva. Zanedlouho budete krásně jezdit =). Určitě něco nafoťte, oboum vám to na fotkách sluší =)

20 write-for-zeta write-for-zeta | Web | 26. srpna 2012 v 18:26 | Reagovat

jí se barva srsti mění každý měsíc :D :)
mimochodem, krásná fotka )

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama