homearchiv

Když nejsme ve své kůži.

24. srpna 2012 v 23:30 | Kůstka. |  rok 2012 (3 roky)
I něco tak úžasnýho, jako je Orido, prostě někdy nemá svůj den..

Ve čtvrtek jsem nadšeně přijela na Mirkov, že se povozím na mladým, ale plány mi překazila paní doktorka, která nás zrovna přijela přeočkovat. A očkování znamená po zbytek dne klid. Takže jsem ho podržela, dostal včeličku, jablíčko a šel odpočívat do výběhu. Veterinářka přijela hlavně kvůli Cikcakovi, kterej má zánět v noze, horečky a potřeboval antibiotika. Oridovi se navíc blížil termín očkování, tak nás vzala jedním vrzem. To mi připomíná, že během příštích čtrnácti dní nás čeká ještě strouhání kopýtek a přijede se na nás podívat i zubák, poněvadž nám asi začínají rašit vlčí zuby. Tak při nejhorším nám je zubák vytrhne, aby nám v pusince nepřekážely. Orouš je statečnej, to zvládne. Jen aby pan zubák nepřišel o tlapičku.

"Tvůj kůň může být pouze tak odvážný, jako Ty sám."

Ale abych se dostala k samotnému názvu článku. Dneska měl Orouš nějakou špatnou náladu. Mohlo to bejt blížící se bouřkou, Ahmedem nebo prostě tím, že se 'špatně vyspal'. Těžko říct. Ale znát to bylo hodně, hlavně ze sedla. Opakoval se rituál jako každý den. Čištění, uždění, sedlání, plac. Na place pilujeme věci, které se naučí. Překroky sice stále ještě moc dobře nechápe, ale to nevadí, není to to nejdůležitější. Když vnímá, tak už ani nemusím mít tušírku, a on ustupuje prdelí. Stačí, když se mu na ní jenom zle podívám. Učenlivej je neuvěřitelně, jen mu chvíli trvá, než mu některé věci dojdou. Dneska už mu po chvíli stačilo jen zvednout ruku a nepatrně zakmitat a couvalo se. Když ne, tak 'Back!' pomohlo- Šikula, tohle už by nám šlo. No a chůze a klus bez předcházení, zastavování z kroku a klusu bez předcházení, to je paráda. To mu jde snad ze všeho nejlépe. Jsem na něj pyšná, ze země už nám to jde skvěle. Dneska jsme to zvládli bez kozlování, čemuž jsem se docela divila. Sice měl jednou náznak čehosi, ale uklidnil se a spolupracoval. Uznávám, že ačkoli to nebylo úplně stoprocentní, vždycky to může být horší, takže jsem vlastně i přes menší zádrhely byla spokojená.

Jak ale přišlo na práci ze sedla, nastal takovej převrat. Takové ty hlasité záležitosti už nám nedělají problém. Sice se občas lekne, když rychle stáhnu třmen, ale to leknutí je nepatrné, takže to beru tak, že to vlastně není. Už i ohopsávání z obou stran zvládl bravůrně. Nasedání mu nedělá nejmenší problém, takže sednout si do sedla je vlastně v cajku. Jedinej malej zádrhel je v tom, že Orido nemá absolutně žádnej respekt z K., takže si z ní dělá dobrej den, když ho vodí přitom, co já na něm sedím. Podle toho to taky pak ale vypadá. Orido chodí jako magůrek, absolutně mu je nějakej člověk vedle něj jedno a nemá nejmenší potřebu cokoli udělat navíc. Tady není chyba v Oridovi, ale v K., protože ona je v tomhle případě ten hodnej polda a Orouš toho dost využívá. A já, poňáč pak mám už docela nervy (adrenalin dělá svoje), tak jsem na K. občas i zlá, ačkoli nechci. Jsem prostě nerudná, protože Orido si dělá co chce a K. prostě asi nemá tolik zkušeností s mladejma koňma, aby ho dokázala spacifikovat. Chápu, že z něj má respekt, přeci jen je to tříletej magor, ale neměla by to na sobě dát znát a prostě ten respekt vybudovat. Samozřejmě taky chápu to, že se bojí s ním nějak brutálně zacházet, poněvadž nechce, abych skončila s frakturama úplně všech známejch i neznámejch kostí.

"Koňák by nikdy neměl ukázat strach či zlost."

Není to se mnou jednoduchý. Potřebovala bych se naklonovat, abych s Oridem mohla být zároveň ze sedla a ze země. Co ale mladej předváděl dneska, to mě trošku zklamalo. Vím, že se to prostě nedá ze dne na den, ale asi jsem někde v hloubi duše doufala, že by to mohlo vyjít. K. nás odepla a my jsme asi minut bezprizorně bloudili po jízdárně. Upřímně? Orido se nedal ovládat, protože na otěž reagoval tak, že ohýbal hlavu a naštvaně frkal. Chvílema jsem si odříkávala motlitbu koně (ano, umím ji zpaměti), zvláště pak pasáž 'Tvůj hlas mi nahrazuje otěže". Co si budeme povídat, Orido na hlas házel bobek. Prostě šel, kam se mu zachtělo, aniž by jakkoli dbal na to, že vlastně pořád jsem na jeho hřbetě. Což povrzuje mou doměnku, že mě na zádech téměř necítí. Je možný, že jsem maličko zpanikařila, ale měla jsem prostě nějakej špatnej pocit. Orido prostě nebyl jako obvykle, nebyl ve svý kůži a bohužel mě to asi trochu rozhodilo. Nedá se nic dělat. Dospěla jsem k závěru, že když se nechám odcvaknout, tak budeme potřebovat pro začátek jednoho bílýho, aby Orido poslušně ťapal za někým zodpovědným. Do Santosovi péče bych ho klidně svěřila. Uvidíme, jak to bude, snad se mi povede tyhle nedostatky co nejdřív odstranit. Oridek se holt bude muset snažit a máknout.

Takže abych dnešní den shrnula. Orouš dělá pokroky, ale když nemá den, tak se prostě nedá pracova na plno. I přes to všechno jsem ta nejpyšnější máma na světě. Protože NIKDO nemá tak úžasný dítě, jako mám tu čest mít já.


Co dodat, mám prostě skvělej život.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bojča || Affs Bojča || Affs | Web | 25. srpna 2012 v 0:04 | Reagovat

To dobre znam, kdyz konik nema svuj den a proste vstane spatnou nohou. bohuzel kone mji ctyri a v kazdym kopyte jednu naladu :D Takze to je pak tezky, kdyz si vybere zrovna tu blbou :D
Snad se v pristich dnech povede lip, ale bud rada, ze s tebou nedelal bordel... :D

2 mielle mielle | Web | 25. srpna 2012 v 9:40 | Reagovat

Taky to znám. :) Jak to čtu, souhlasím s tvou poslední větou - máš skvělej život :D A krásnýho koně, moc vám to spolu sluší. Držím palce, ať vám to jde příště líp.

3 los-nikitos los-nikitos | Web | 25. srpna 2012 v 10:21 | Reagovat

:D:D:D krásná fotka :)

4 miss VeЯůů~ miss VeЯůů~ | Web | 25. srpna 2012 v 12:16 | Reagovat

JOJO,nenudila :).No,už mě to docela štve,že u nás je zima..
Vážně?Tak to je super .)

5 Dee. Dee. | Web | 25. srpna 2012 v 13:05 | Reagovat

Taky znám, když nemá kůň svůj den. Pak se s ním špatně pracuje.
Je ale super, že dělá pokroky. :)

6 Christush Christush | Web | 25. srpna 2012 v 13:15 | Reagovat

Každý koník má právo stejně jako člověk vstát špatným kopytem. Je ale fakt, že to potom jeho člověku trochu překope veškeré plány a celou náladu, podryje sebevědomí a všechno možné. Dost dobře znám..:) Ale zas víš jak, nespěchej na něj a ono se ti to vyplatí...:)

7 Christush Christush | Web | 25. srpna 2012 v 13:29 | Reagovat

To je zaltý koník no..:D Nejhorší je, že člověk ví, že on se vlastně vůbec tolik neleká, nebojí ani není tak divoký, jen je to prostě hérečka. Moc dobře ví, co se po něm chce. :D Vzdávání nemám moc v povaze, ikdyž už jsem kolikrát chtěla všechno zahodit, tak se vždycky našla malá naděje. A paradoxně, většinou, když si nejblíž tomu, abys to s nějakým koněm vzdala, tak ti právě on předloží nějakou drobnou naději a znovu se do toho zapálíš..:)

Přesně tak, člověk by jim odpustil, že se pořádně nevyspali, pokecal by o tom s nima, ale nemůže, takže se jen modlí, aby se koník nevyspal do protivné náladičky a nepokoušel se ho zabít. :D

8 Christush Christush | Web | 25. srpna 2012 v 18:37 | Reagovat

Přesně tak.. :D Mě se zase vždycky smáli, že si s koňmi povídám, ikdyž mi nerozumí, ale já s nimak omunikovala jako s lidma.. :D

9 Nikís Nikís | Web | 25. srpna 2012 v 20:25 | Reagovat

příště to bude určitě lepší :) Každý koník se snaží poslouchat podle toho,jakou má náladu..a na K. se nezlob,taky to půjde..:) zkus ji nějak s Oridem ,,skamarádit" aby u ni měl taky nějaký respekt..ale já jsem ta poslední co by měla radit,takže mě neber vážně :D sluší vám to..:)

10 Hančí Hančí | Web | 25. srpna 2012 v 22:18 | Reagovat

Moc vám to spolu sluší a neboj bude to jen lepší a lepší!
Musíš v to věřit! :)

11 Monča Monča | Web | 25. srpna 2012 v 23:38 | Reagovat

Každý občas nemá svůj den a když se to nepovedlo teď, povede se to příště. A co půjčit K. tušírku?

12 Claire Claire | Web | 26. srpna 2012 v 10:26 | Reagovat

Jste skvělí a hlavně šikkovní.Jen tak dál :))

13 Bety Bety | E-mail | Web | 26. srpna 2012 v 10:39 | Reagovat

Já si myslím, že každý může mít "svůj špatný den". Třeba i ti psi. Asi tak před 2 týdny, jsem byla trénovat s Figgi. Krom toho, že celý trénink zívala, byla neuvěřitelně pomalá. A co při tréninku vážně nesnáším, když je pes pomalý.  Ale nedalo se nic dělat a já ji radši zavřela. Pak jsem byla další den pěkně naštvaná, někdy to dojde i do extrému „sakra, proč to já vůbec dělám?“, ale nakonec jsem šla cvičit. Tentokrát Figgina byla jak magor, abychom už konečně cvičili. Ale i tak, budu ráda, když bude mít „svůj“ špatný den“ na závodech. To fakt jo.

14 Anett Anett | Web | 26. srpna 2012 v 18:50 | Reagovat

Držím palce tomu nemocnému koni! Jinak ohledně Orida každý kůň má někdy špatný den. Když to nevzdáte a budete pracovat dál určitě se vám příště bude dařit lépe :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama